...můj veřejný deník.....jsem majitelka těch největších rostoucích trpaslíků na světě..

Komu zvoní hrana, Stařec a moře - Ernest Hemingway

Publikováno 24.06.2011 v 15:00 v kategorii Čtenářský deník, přečteno: 269x

Historická fikce a filosofické dílo...

Ernest Hemingway

Komu zvoní hrana


Příběh se odehrává v období španělské občanské války. Celý děj románu je soustředěn do pouhých tří dnů v životě amerického interbrigadisty Roberta Jordana.

Ten přijíždí do hor v okolí Segovie, aby zde vykonal úkol – vyhodil do povětří most a tím tak podpořil plánovanou ofenzívu republikánských sil. K ruce dostává místní partyzánskou skupinu vedenou opilcem Pablem a jeho družkou Pilar a hlavně zde poznává mladičkou chráněnku partyzánů Marii. Mezi oběma okamžitě vzniká citové pouto, Už na počátku však Robert poznává, že jeho úkol může být tím posledním (což potvrzuje i zlé tušení Pilar) a o to intenzivněji prožívá svůj vztah k mladé dívce.

Stejně tak musí čelit mnoha překážkám, ať je to Pablo, věčně opilý a se zradou v srdci, nebo fašistické hlídky v horách, špatný rozkaz či technické obtíže. Navíc Robert zjišťuje, že o chystaném útoku frankisté vědí a snaží se proto poslat na velitelství zprávu. Ta ale přichází příliš pozdě a útok je neodvolatelný. Most je sice vyhozen do vzduchu, ale stařec Anselmo umírá a nakonec i Robert potkává svůj osud. Je smrtelně raněn, posílá Marii a partyzány do bezpečí a čeká na nepřítele…

„Robert Jordan ležel za stromem a velmi pečlivě a opatrně sbíral všechny síly, aby se mu nechvěly ruce. Čekal, až důstojník dojede na sluncem ozářené místo, kde první stromy borového lesa hraničily se zelenou luční strání. Cítil, jak mu na jehličnaté lesní půdě buší srdce.“

Poslední řádky románu, které každého osloví, mě dojaly. Hemingway umí bezesporu bravurně pracovat s čtenářem, byl mistrem svého oboru a já si ho velice cením. Ačkoliv je pravda, že nebýt toto povinná četba, sama bych po válečné literatuře nesáhla - teď už vím, že bych přišla o jedinečný zážitek.



Stařec a moře

Po této knize jsem sáhla především ze zvědavosti, zajímalo mě, za co je možné dostat Nobelovu cenu. Děj románu jako takový mě nezaujal, ale hlubší myšlenka je přirozeně výborně zvolená a nedovolí Vám novelu odložit. Vytrvalost a nezlomná vůle starého muže je obdivuhodná.

Kniha vypráví o starém rybáři žijícím poblíž Havany, který se jednoho dne vydal jako každý den na lov. Poslední dobou se mu příliš nedařilo, a tak se rozhodl, že se tentokrát poplaví dále od břehu. Brzy v rukou ucítil cukání šňůry a něco hodně velikého s ní prudce škublo. Byla to obrovská ryba. Nechtěla se vzdát, plula vytrvale, a tak pomalu cestovali po klidném moři. Stařec si šňůru přehodil přes záda, aby lépe snášel bolest. Pluli velice dlouho a ryba několikrát silně zatáhla, až se šňůra starci zařezala do rukou. Stařec se rozhodl, že rybu dostane a přesto, že mu ubývalo sil, vydržel se za ní plavit několik dnů. Ryba začala kroužit a stařec začal silou pomalu navíjet vlasec. Ryba udělala několik kol, ale to už byl stařec na pokraji vysílení, když tu ryba trochu povolila a stařec se zmohl na poslední tah. Rybu přitáhl a rychle do ní střelil harpunou. Vysílen pak padl na podlahu.

Když se trochu vzpamatoval uviděl, že ryba je mrtvá, a tak ji přivázal k boční straně lodi, natáhl plachty a vydal se na cestu domů. Plavba probíhala dobře, ale z hloubky se vynořil žralok. Stařec pohotově namířil harpunu a střelil mu ji přímo mezi oči, ale žralok stihl přece jen utrhnout kus rybího masa těsně nad ocasem. Stařec pochopil, že krev teď bude vábit další žraloky, a proto si přivázal na veslo nůž. Brzy loďku napadli dva další žraloci – jeden loďku podeplul, druhý zaútočil přímo, ale to už mu stařec vrazil mezi oči přichystané veslo. Žralok s sebou stáhl do hlubin oceánu ohromný kus masa. Stařec rychle vytočil loď, aby žraloka odkryl a vrazil do něj několikrát nůž. Žralok po dlouhé době sklouzl do hloubky. Zanedlouho se vynořil další velký žralok a začal rybu trhat. Tentokrát se však čepel nože zlomila a stařec neměl další obranu proti dvěma žralokům, kteří ho napadli v podvečer. Pokoušel se je utlouci násadou zlomeného vesla, ale žraloci odplavali, až když měli dost bolestivých ran. Setmělo se, a o půlnoci již věděl, že bojuje nadarmo, protože tentokrát zaútočila celá smečka. Vytrhl z kormidla rukojeť a snažil se zbytky ryby zachránit. Marně.

V noci doplul do zátoky a dobelhal se do své chatrče. Ráno tiše vyšel a spatřil, jak mnoho rybářů stojí kolem loďky a obdivuje ohromnou kostru jeho ryby, která měřila přes šest metrů.

Komentáře

Celkem 0 komentářů

  • Neregistrovaný uživatel

    Jméno: Přihlásit se

    Blog:

    Obsah zprávy*:

    Kontrolní kód*:
    Odpovězte na otázku: Co je dnes za den?



Až to budeš chtít nejvíc VZDÁT, vzpomeň si na všechny Ty, co by Tě rádi viděli poraženou na kolenou, takovou radost jim přece NEUDĚLÁŠ!