...můj veřejný deník.....jsem majitelka těch největších rostoucích trpaslíků na světě..

Když se daří...

Publikováno 30.10.2012 v 09:00 v kategorii Co je nového, přečteno: 273x

Opět se s Vámi podělím o moje malé, osobní katastrofy..
  Léto hrozilo svým koncem a připomínalo nám to neustále pomocí kalendáře. 
  Přišlo září - zkoušky a příprava na následující semestr. 
  Říkala jsem si, že mám konečně trochu volna, protože jsem nechodila do práce (abych měla čas na učení) a jeden den jsem věnovala své sestřence. Nebylo hezky, ale přesto jsem se cítila příjemně. Slíbila jsem jí, že s ní oběhnu úřady a knihovnu, což je pro mě, jako řádného knihomola to nejmenší. Daly jsme si sraz a já dokonce přišla včas. Na úřadě ani nebyla fronta a my do deseti minut odcházely. A v tom se to stalo...
  Co čert nechtěl, šla přede mnou na chodníku matka s dítětem, které nebylo starší 3 let... Maminka si ho nehlídala a dítě mi vlétlo pod nohy. Nechtěla jsem mu ublížit a proto jsem se mu pokusila vyhnout. K mé smůle byl v tomto úseku nerovný chodník a já si na něm zrkla kotník. Spadla jsem na zem jak zralá hruška, ochromena bolestí. Opřela jsem se o auto stojící u chodníku, abych vstala a ejhle, šlo to. Dokázala jsem chodit a tak jsem si řekla, že je to zase jedna z mých eskapád a neřešila jsem to. 
  O pár hodin později a mnoho kroků navíc jsem zjistila, že to tak OK nebylo. Nemohla jsem už udělat ani krok a opravdu řádně to bolelo. Rozhodla jsem se, že si nebudu hrát na hrdinku a jela jsem do nemocnice, kde mi oznámili, že je kotník vyvrtnutý a silně pohmožděný, opatřili mi ho slušivou ortézou a o holích mě poslali domů. 
  Nastaly mi krušné dny. Ruce mě příšerně bolely, jak jsem chodila o holích a noha neustále natékala a i přes ledování a léky nepřestávala bolet. O 10 dní později jsem to už nevydržela a ujížděla na pohotovost. Aby to bylo ještě zajímavější, v lýtku té zraněné nohy se mi objevila trombóza. Asi si umíte představit, co to znamenalo... Warfarin, injekce 2x denně (které jsem si musela sama píchat do břicha) a obden na odběry. 
  Po měsíci jsem si už zvykla, říkala jsem si, že to nejhorší jsem zvládla a že jsem silná holka, která něco vydrží. Jenže se mi ozvaly záda. Jak jsem kulhala na nohu, přetížila jsem si bederní páteř a kříž, takže jsem 3 dny nespala bolestí. Paní doktorka, ke které jsem se vydala, mi dala léky a napsala rehabilitaci. Opět vše nabíralo příznivější směr. 
  Ale to bych to nesměla být já, abych nepřišla s něčím novým.
  Noha mě stále nepřestává bolet a to už se mi nelíbilo. Včera jsem byla na orthopedii a hádejte co? Mám v tom kotníku, jako bonus, natržený vaz... což opět znamená několikatýdenní rekonvalescenci... 
  Posuďte sami, nejsem já klikař??

Komentáře

Celkem 0 komentářů

  • Neregistrovaný uživatel

    Jméno: Přihlásit se

    Blog:

    Obsah zprávy*:

    Kontrolní kód*:
    Odpovězte na otázku: Co je dnes za den?



Až to budeš chtít nejvíc VZDÁT, vzpomeň si na všechny Ty, co by Tě rádi viděli poraženou na kolenou, takovou radost jim přece NEUDĚLÁŠ!